Jezu Kriste, náš přeslavný Králi,
dej ať tvůj lid tebe vždycky chválí,
𝄆 je v tvé účastnosti, 𝄇
čeká též tvé slávy podobnosti,
která na svatém člověčenství tvém
zjevila se v životu již novém
𝄆 při slavném vzkříšení, 𝄇
v němž složil jsi naše potěšení.
Ty v svém zmrtvýchvstání přežádoucím
učiněn jsi nám životem skvoucím,
𝄆 Kriste, Synu Boží, 𝄇
věčný Králi, Pane milostivý.
Ty vzkřísíš tu mocně všechny mrtvé,
až pak zazní silný hlas moci tvé,
𝄆 tehdy obnovená 𝄇
mladost milých tvých bude zjevena.
Jako mladost orlice časem svým
obnovuje se způsobem divným,
𝄆 tak život starý náš 𝄇
odejmeš od nás, nový slavný dáš.
Dej, ať v naději na to čekáme,
smrti, pekla nechť se nelekáme,
𝄆 ale svou milostí 𝄇
přivediž nás k té dokonalosti.
770
EZ340
Václav Solín, Piesně chval Božských, 1561 / Evangelický zpěvník, 1979 / Zlínské sboropění, 2014 | Ladislav Moravetz, Zlínské sboropění, 2014

