Jak za starých, dávných let
za hvězdou se dali v svět
mužové, jež zdaleka
vedla touha odvěká,
tak my chceme, Pane, jít,
kam nás povede tvůj svit.

Jako oni spěchali,
Krále svého hledali,
aby klekli u jeslí,
dary své mu přinesli,
tak i my ho hledáme,
dary své mu skládáme.

Jako oni v chudou stáj
nesli, co dal světa kraj
nejdražšího v klenotech,
tak my chceme v životech
nejdražší mu skvosty dát,
Pána svého zvyšovat.

Kriste, Pane života,
spravuj nás tvá dobrota,
poutí našich zdejších cest
rač nás milostivě vést,
na konec pak doveď tam,
kde jsi hvězdou, sluncem sám.