Jak příjemné, můj Pane,
přebývat v domě tvém.
Pro zemdlenou mou duši
ty sám jsi příbytkem.
Ve stínu tvém se skryji,
i srdce mé chce vyjít
vstříc Pánu s jásotem.

V tvém chrámě smí si najít
i ptáci přístřeší.
Křik mláďat, pláč a bázeň
tvá blízkost utěší.
Kdo dlouhou pouť chce začít,
kdo ve tvé síle kráčí,
tomu jsi bezpečím.

Je lépe krátkou chvíli
smět zůstat v branách tvých,
než dlouhá léta marná
žít tam, kde vládne hřích.
Vždyť Bůh je štítem v boji,
lékem, co rány hojí,
všem ve svých nádvořích.