Den po dni ubíhá,
však vždycky ostříhá
Pán dítek svých,
jsa k nim pln milosti,
je s nimi v radosti
i ve dnech zlých.
On v každý čas
jich proseb slyší hlas;
vždy co Otec k nim se znává
a jim požehnává.

Den za dnem odchází,
však vždycky provází
Pán dítek svých.
Nechť cesta trnitá
neb kvítím ovitá,
ať déšť neb sníh:
Pán se mnou jest,
rád od něj dám se vést;
za ním spěchám pouští světa
tam, kde blaho vzkvétá.

Den po dni odlétá,
Pán čítá má léta,
dny, hodiny.
Až skončím žití běh,
tam spásný uzřím břeh
své otčiny,
kde smrti sen
se v rajský mění den,
tam, kde Kristus, slunce jasné,
nikdy neuhasne.