S vírou dál vyhlížím vše, čím Bůh obdaří
věrné své v zemi živých.
S důvěrou doufám v jeho spasení
v něm toužím pevně stát.

I am sure, I shall see the goodness of the Lord
in the land of the living.
Yes, I shall see the goodness of our God,
hold firm, trust in the Lord.

Bůh náš, Hospodin, světlem je, spasením,
proč se víc bát?

Hospodin je mé světlo a má spása,
koho bych se bál?
Hospodin je záštita života mého,
před kým bych se třásl?

Jedno od Hospodina žádám a po tom toužím:
abych směl přebývat v Hospodinově domě po všechny dny života svého,
abych požíval Hospodinovy něhy
a patřil na jeho chrám.

Hospodine, hledám tvou tvář,
neskrývej svou tvář přede mnou.
V hněvu neodmítej svého služebníka,
nezavrhuj mě, tys má pomoc!

Soužení srdce mého rozmnožují se,
z úzkostí mých vyveď mne.

K tobě, Hospodine, duše své pozdvihuji,
Bože můj, v tobě naději skládám,
nechť nejsem zahanben.

Popatřiž na mne a smiluj se nade mnou,
neboť jsem opuštěný a ztrápený,
viz trápení mé a bídu mou.

Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine,
a na milosrdenství svá,
kteráž jsou od věků.

Na tebe spoléhám,
kéž nejsem zahanben.

V úzkostech srdce mi ulev
a z mých nesnází mě vyprosti.
Na mou bídu a trápení popatři,
všechny hříchy mi odpusť.

Hospodin je dobrý a dokonalý,
cestu hříšníkům ukazuje.
Pokorné vede k správnému jednání,
učí pokorné cestě své.

Hospodinovo jednání je věrnost a láska
pro ty, kdo plní jeho smlouvu a nařízení.
Důvěrně se stýká Hospodin s těmi, kdo se ho bojí,
dává jim poznat svou smlouvu.

Svou duši pozvedám
jen k tobě, Bože můj.

Ukaž mi své cesty, Hospodine,
a pouč mě o svých stezkách.
Veď mě ve své pravdě a uč mě,
neboť ty jsi Bůh, můj spasitel.

Rozpomeň se, Hospodine, na své slitování,
na své milosrdenství, které trvá věčně.
Na mě pamatuj ve svém milosrdenství
pro svou dobrotivost, Bože!

Duši mou opatruj a zachraň mě,
abych nebyl zahanben, že jsem utekl k tobě.
Ať mě chrání nevina a upřímnost,
neboť v tebe, Hospodine, doufám!

{y}I{/y}
Hospodinova je země se vším, co je na ní, svět i ti, kdo na něm sídlí.

{y}II{/y}
Kdo vystoupí na Hospodinovu horu? A kdo stanout smí na jeho svatém místě?

{y}I{/y}
Ten, kdo má čisté ruce a srdce ryzí, ten, kdo nezneužije mou duši, ten, kdo nepřísahá lstivě.

{y}II{/y}
Ten dojde požehnání od Hospodina, spravedlnosti od Boha, své spásy.

{y}I{/y}
Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše se zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy.

{y}II{/y}

Sám Hospodin můj pastýř je
a ten mě před zlým chrání.
Vím, že mi všechno daruje
dnes ze svých dobrých dlaní.
On spolehlivě vede mne
tam, kde jsou pastvy zelené
věčného slova spásy.

Jít k čistým vodám radí Bůh,
kde najdu osvěžení.
To činí jeho svatý Duch,
jenž smutek v radost mění
a učí přímou cestou jít,
vždy Boží přikázání ctít
i Boží svaté jméno.

Když půjdu temným údolím,
proč měl bych se bát zlého?
Rád ve všem se ti podvolím,
ty Bože srdce mého.
Buď se mnou jako doposud,

Nebudu se báti zlého,
nebo ty se mnou jsi,
ty se mnou jsi.

Hospodin jest můj pastýř,
nebudu míti nedostatku.
Na pastvách zelených pase mne,
k vodám tichým mne přivodí.

Duši mou občerstvuje,
vodí mne po stezkách spravedlnosti pro jméno své,
byť se mi dostalo jíti
přes údolí stínu smrti.

Bože můj, Bože můj,
proč jsi mě opustil?
Proč už mě neslyšíš? Na tebe čekám.
Vzdálil ses ode mne,
od mého volání,
marně tě vyhlížím v bezesné noci.

Svatý jsi Hospodin, velebný, důstojný,
k tobě lid přichází vzdávat ti chválu.
V tebe vždy doufali, v stínu tvém skryli se,
ty jsi jim dopřával uniknout zmaru.

Co jsem já proti nim?
Ubožák bez jména.
Ponížen, ostouzen, zavržen všemi.
Volají s posměchem:
„K Bohu se obracel,
ať si ho zachrání, když je mu milý.“

Na svět mne přivedla

𝄆 Bože můj, Bože, proč jsi mi teď vzdálen? 𝄇 Tak zpíval i král David, slyšel jsi jej?
Tak v tísni křičel David, spasil jsi jej?
Bože můj, Bože, proč jsi mi teď vzdálen?

𝄆 Bože můj, Bože, proč se neozýváš? 𝄇 Tak zpíval i král David, chci zpívat s ním.
Jen šero, pusto, prázdno, zůstal jsem sám.
Bože můj, Bože, proč se neozýváš?

𝄆 Bože můj, Bože, proč jsi mi teď vzdálen? 𝄇 Tak volal z kříže Kristus, Spasitel všech,
když snášel posměch lidí, slyšel jsi jej?
Bože můj, Bože, proč jsi mi teď vzdálen?