Otevřete brány hradeb kamenných,
otevřete brány hradeb srdcí svých,
otevřete, aby mohl dál.
Nechte všeho, nechte obav, starostí,
připravujte cestu jeho království,
připravujte cestu, aby vejít mohl slávy Král.

To kvůli Králi, Králi
připrav každý cestu, cestu svou,
to kvůli Králi, Králi
naprav každý cestu, cestu křivou, cestu zlou.

Pozdvihněte svoje srdce znavená,
posilněte klesající kolena,
otevřete, aby mohl dál.
Není doba k spánku, je čas nabrat sil,
pominula noc a den se přiblížil,

Odpusť, že dne tak jako včera
jsem tobě věrnost sliboval.
𝄆 Odpusť, že zrána do večera
jsem tebe skutkem zrazoval. 𝄇

Odpusť, že jsem nevyslech bratra,
který se mne na radu ptal.
𝄆 Odpusť, že jsem se díval spatra
na toho, který klopýtal. 𝄇

Odpusť, že nad svou hněvivostí
nechal jsem slunce zapadnout.
𝄆 Odpusť, že jsem dnes bez milosti
slepého nechal upadnout. 𝄇

Odpusť mi, Pane, zase znova,
odpusť mi každý lásky dluh.
𝄆 Odpusť všechna zbytečná slova,
odpusť, jenž slitovný jsi Bůh. 𝄇

Oči jsi mi dal,
vidět neumím;
slepých lékaři,
smiluj se nade mnou.

Uši jsi mi dal,
slyšet neumím;
hluchých lékaři,
smiluj se nade mnou.

Ruce jsi mi dal,
sloužit neumím;
chromých lékaři,
smiluj se nade mnou.

Ústa jsi mi dal,
chválit neumím;
němých lékaři,
smiluj se nade mnou.

Život jsi mi dal,
věřit neumím;
vládce nad smrtí,
smiluj se nade mnou.

Bližní jsi mi dal,
mít rád neumím;
tvůrce zázraků,
smiluj se nade mnou.