Již nebe jde k nám,
není však oblohou, tou,
která pomine, s ní celá země.

Již nebe jde k nám,
s mocí v něm povstává Bůh,
tam, kde hroutí se moc světa pánů.

Již nebe jde k nám,
přichází s ním nový den,
ztrácí bolest a strach svoji vládu.

Již nebe jde k nám,
září z něj radost a mír,
Boží světlo tam zříš v lidských tvářích.

Již nebe jde k nám,
otvírá je každá z chvil,
když tvůj život se promění láskou.