Proč vládnout měl by lidem hřích,
jímž jsme se provinili?
Proč, když chci dle tvé vůle žít,
sám toho nedocílím?
Buď sláva Kristu, že nám dal
svou spásu, když na sebe vzal,
nač člověk nemá síly.

Svůj úděl, štěstí, starosti
si člověk nevybírá.
Smím žít jen dík tvé milosti
a podpírá mě víra.
I bližním přát chci lásku tvou:
když na tebe se spolehnou,
naděje neumírá.

Jsou dny, kdy nevím kudy kam
a samota mě tíží.
Tvé slovo, když mu naslouchám,
mé plány značně kříží.
V tvé lásce do mých nesnází
tvůj soud i pokoj přichází,
v ní na dosah se blíží.

Dík, že ti na nás záleží,
že Pána v tobě máme.
Trůn pravdě tvé jen náleží,
kéž na to více dbáme.
Vždyť lámeš pouta otroctví,
jen tvá je moc a království
na věky věků, amen.