Na úsvitu neděle v potemnělé době
hledáme tě, Ježíši, v opuštěném hrobě.
Hledáme tě v zahradě, kam jsi prý byl pochován,
zdráháme se uvěřit, že ty jsi živý Pán.

Ženy zcela zděšené nic nám nepovědí.
Dveře jsou už zavřené, potažené šedí.
Krista někam odnesli, zdalipak to také víš?
Smutný příběh od jeslí až po golgotský kříž.

Zatím cestou do Emaus učedníky svoje
povzbuzuješ v myšlenkách plných nepokoje.
Když si vůbec povšimnou, že stojíš uprostřed nich,
jejich zrakům ztrácíš se, jak zjara taje sníh.

Navštěvuješ také nás denně zas a znovu,
jenom kdo tě rozpozná ve tvém živém slovu?
V časech dobrých, časech zlých, kdy nám vládne tma a mráz,
nesnadné je pocítit, že ty jsi blízko nás.