Aj, slyšte znenadání,
jak přísný k nám zní hlas:
„Ó konejte pokání,
teď příhodný je čas!“
Jan stále z pouště volá:
„změňte své smýšlení
a slyšte Boží slova,
jež vedou k spasení!“
Předchůdce Spasitele,
ty synu Alžběty,
proroku Izraele,
budíš svět zajatý
do nocí hříšných skutků
a do mlh nejistot
a z beznaděje smutku
vyvádíš lidský rod.
Ty, kdo tvou výzvu slyší,
za Mistrem posíláš.
On hoře světa ztiší,
on, pravý Mesiáš,
on, o kterého kdysi
proroci prosili,
Bůh, který mrtvé vzkřísí
a slabé posílí.
Beránek čistý, tichý
z tvé ruky přijal křest.
Ten, který snímá hříchy,
zde nyní s námi jest
a společenství naše
přetváří v tělo své.
Kéž ve své věčné kráse
všem lidem zjeví se.
441
Kancionál, 1973 | Kancionál český, 1683 / Kancionál, 1973

