Otče, který jsi věrný
všechněm svým dětem, ochotný tolik odpustit nám,
nejsme lásky tvé hodni,
přesto jsi stále laskavým Otcem, milosrdným.
Kolik musí jen lásky
mezi nás vstoupit, když se k nám sklání takový Bůh?
Kolik nebeských darů
můžeme v nouzi navzájem sdílet z milosti tvé?
Spolu těšit se v tísni,
pomáhat v bídě, svěřit své blízké do ruky tvé.
Otče velebný, svatý,
nebesa nebes slávu tvou věčnou neobsáhnou.
K tobě smíme tak volat,
neboť jsi v Kristu přijal nás všechny za děti své.
Otče, dobroty plný,
voláme k tobě v jediném jménu: Vyslechni nás.
389
podle Jana Kalvína Jiří Pejla, Zlínské sboropění, 2014 / 2018 | Ladislav Moravetz, Zlínské sboropění, 2014

