Jak je vzácné Nejvyššímu chválu vzdát,
Bohu zpívat, jeho milost zvěstovat.
V tónech písní, zvukem strun všech nástrojů
připomínat Boží věrnost od věků.
Skutky tvé mne naplňují úžasem,
k hlubinám nás učíš hledět v díle svém.
Bláhoví však nevidí a nechápou,
vlastní sláva stává se jim záhubou.
V Božím stínu spravedliví budou žít,
pramen síly hledat v Božích nádvořích.
Jejich věk je jak strom plody obtěžkán,
pevnou skálou zůstává vždy věrný Pán.
111
Miloslav Esterle | 16. století / Evangelisches Gesangbuch, 1993

