O dobré věci chci zpívat,
o tom, čím přetéká srdce.
Vyprávět všem o tobě, Pane, můj Králi.

Krásný jsi nad syny lidské,
svými rty zvěstuješ milost,
Požehnaný, tebe Bůh vyvolil králem.

Ústa tvá mluví jen pravdu
mocnější nad velké vojsko.
Spravedlnost, mírnost a tichost jdou s tebou.

Právo ctíš, odmítáš zvůli,
skutky tvé vzbuzují bázeň.
Před trůnem tvým národy světa se skloní.

Aloí šaty tvé voní,
bohatí po přízni dychtí,
z dalekých míst přináší královské dary.

Radost je ve všech tvých síních,
zvukem strun zástup tě slaví.
Pomazaný, od věků na věky Králem.

Naslouchej slovům mým, dcerko:
Zapomeň na lid i otce,
vždyť krásu tvou touží dnes spatřit Král králů.

V nádheru oděná kráčí,
líbeznost její je skrytá,
s průvodem svým vstupuje před svého Pána.

Synové tvoji se stanou
knížaty nad celou zemí
a jméno tvé budou vždy vzpomínat s chválou.