Otištěno z časopisu Bratrstvo 2/1998
Co by to bylo, kdyby to bylo...
Jeden z účastníků jde za dveře, ostatní se mezitím domluví na jednom z nich, který bude objektem hry. Ten, kdo má daného člověka uhodnout, si pomáhá otázkami typu "Co by to bylo, kdyby to byla květina (barva, zvíře, nálada, věc, auto, strom, jídlo, počasí, nápoj, školní předmět apod.)?", které klade postupně účastníkům hry. Ti se snaží najít takovou odpověď na otázku, která by skutečně co nejtrefněji vystihovala charakter hádaného člověka. Z těchto střípků se člověk, který hádá, pokouší sestavit obraz hádaného tak, aby ho správně určil. Při hře člověk velmi zajímavě prožívá možnost nahlédnout jinak na sebe i na druhého a zažít, jak ho vidí druzí.
