Sláva Bohu na výsosti,
který jest vždy od věčnosti,
jenž všecko slovem učinil,
v nebi, v zemi moudře zřídil.

Pomine nebe i země,
slovo Páně nezahyne,
aniž bude umenšeno,
na věky jest utvrzeno.

Ani množství velkých činů
neb kterých lidských úkonů
nemohou mu co vzít, přidat,
v své čistotě má vždy trvat.

Nižádná práce úsilná
ani lidská služba pilná,
krom toho slova věčného,
nemůže spasit žádného.

V slově víra osvícení,
neomylné ujištění
má o celé vůli Boží;
ono pravou známost množí.

Otvírá i rozum pravý,
dává z Písma smysl zdravý,
odnímá i pochybení,
činí naději k spasení.

Svědomí obveseluje,
milost v Kristu zaslibuje,
hodnost v jeho zasloužení;
napravuje v poblouzení.

Tvrdost srdce obměkčuje,
truchlou mysl polehčuje,
žádost k Bohu vroucí dává,
když i Duch svatý pomáhá.

Nadarmo všichni pracují
a slibných slov užívají,
chtějí jeviti se mocní,
jsou však bez Boha nemocní.

I co nad Boha lepšího,
co lidem v světě jistšího
než slovo věčného Boha,
jímž k spasení svým pomáhá!