Jakož o tom proroci
svatí zvěstovali,
Duchem svatým pohnuti,
viděti žádali
Krista Pána vtělení
v život Panny čisté,
toho jsme se dočkali
v tomto čase jistě.

Ano, andělům v nebi
bylo jest předivné
jeho svaté vtělení
a velmi neznámé.
Od věků neslýchána
milost tak přehojná,
aby přenejvyšší Pán
vzal nízkost člověka.

K tomu v světě pracoval,
chudý život veda,
modle se k Bohu Otci,
až krev z něho tekla.
Tak se nízce opovrh,
člověče, pro tebe.
Ach, dej mu celé srdce,
toť on chce od tebe!

Učiniž nám milost svou,
všemohoucí Pane,
ať hříchu nechajíce,
v lásce přebýváme.
Ó hosti vyvýšený,
přijď s novou milostí,
navštiviž duše naše
z nebeské výsosti!

Buď naše utěšení
v čase nebezpečném,
neb zlost se rozmnožila,
v lásce velmi stydnem.
Pravda malé místo má
všudy po všem světě,
ó dejž pomoc, Nejvyšší,
ať nezahyneme.

Jakkoli jsme zhřešili,
za milost prosíme,
jíž jsme nezasloužili,
k tobě se modlíme.
Učiň pro své vtělení,
všemohoucí Pane,
ať s čistotou srdečnou
tebe tak čekáme.

Skloniž se, milý Pane,
v světě k chudým lidem,
však jsi své ujišťoval
nebeským svým sídlem.
Popřej v trpělivosti
zde užitek nésti
a k tobě, Nejvyššímu,
vždy své zření vésti.

Kriste, Králi nebeský,
my k tobě voláme,
ač hlasy velmi mdlými,
vždy chválu vzdáváme.
Ó Králi všemohoucí,
přijmi naše chvály,
přítomen jsa pomocí,
dokudž jsme zde v práci.

Čiňme pravé pokání
a zlý život změňme,
jakožto věrní sluzi
tak Pána čekejme.
Neb on stojí u dveří,
ustavičně tluka,
zda by příbytek našel
čistý u člověka.

Jak můžem, usilujme,
o milost pracujme
a Krále nejvyššího
vždy v svém srdci mějme.
Ó vtělený Ježíši,
dej nám zde svou milost
a po tomto životě
přijmi nás v svou radost!