Ten obraz zlatý, obraz se k nebi tyčí,
zář oči oslepí, zář jeho oči ničí,
do snů se vkrádá, vrývá se do paměti,
Babylon hold si vzdává, Babylon sebe světí.

Ač z pece ohnivé žár stoupá žhavý
a obraz zlatý dotýká se hvězd,
Hospodin zástupů je králem slávy,
jen Bohu samému vzdáváme čest.

Tympány, housle, hudba, zpěv v jednom tónu,
cymbály, pozouny, klaňte se Babylonu!
Ať lidská srdce v jediném rytmu buší,
Babylon poctu žádá, Babylon žádá duši.

Babylon dává poslední příležitost,
výjimky z pravidla, máte čas doznat lítost.
Teď cesta zpátky ještě je otevřena,
uznejte vládu sochy, padněte na kolena!