Slavte vždy Hospodina!
Na věky dobrý jest,
v milosti připomíná
spasení svého zvěst.
Všecky, jež vykoupil,
z východu, od západu,
ze zemí shromáždil
přes bludných pouští řadu.

Vedl je cestou přímou
do města k bydlení.
On pro duši žíznivou
má pramen ztišení.
Vyvodí z temnosti
vězně, ze smrti stínu,
div je to milosti
před zraky lidských synů.

Brány měděné láme,
závory železné.
Blázen, kdo sám se klame
a pokrm odmítne;
volá­‑li v soužení
jen ještě k Hospodinu,
má vysvobození

Nuž Pánu všichni zazpívejte
a jeho jméno vyvyšujte,
již zvěstujte dne každého
ty skutky slavné, moc jeho,
hlásejte mezi národy
chválu jeho divnou všudy.

Ke cti mu žalmy prozpěvujte,
o jeho skutcích rozmlouvejte,
vězte, že je sláva vaše
jméno jeho v každém čase,
v něm tedy se potěšujte,
kdokoli se po něm ptáte.

Hledejte Pána, jeho sílu,
a hleďte stále k jeho dílu,
vždy vzpomínejte na divy,
jež činil vám Bůh pravdivý,
na soudy jeho úst dbejte,
zázraky jeho hlásejte.

Ó dobrořeč, má duše, Bohu svému,
vzdávej čest jménu jeho velebnému
ty, moje srdce, s celou bytostí.
Vždy dobrořeč, má duše, Hospodinu
a nezapomeň slavných jeho činů,
všech darů jeho velké milosti.

Chval Pána, který ze své laskavosti
odpouští tobě všechny nepravosti
a uzdravuje tvoje nemoci.
Od zahynutí tě vysvobozuje
a smilováním tebe korunuje
i v každé mdlobě chce ti pomoci.

Slav Pána, který v štědrosti tvá ústa
vším dobrým sytí, takže povždy vzrůstá
tvá síla jako mladé orlice.

Pánu všichni prozpěvujte,
kdekoli kteří bydlíte,
vstupte před něj s dověrností,
služte mu stále s radostí.

Vězte, že on je sám Bůh náš,
ne my sebe, on stvořil nás;
lidu jeho zvoleného
ovce jsme na pastvách jeho.

Když o tom rozvažujete,
do jeho bran vždy vcházejte,
v chrámě oslavujte jeho,
jej k sobě tak laskavého.

Vzdávejte díky s radostí,
chválu jeho velebnosti,
jeho jméno vyvyšujte,
chvalte, ctěte, vyznávejte,

neboť dobroty je plný,
od věků v ní neproměnný,