Slyš, jaká to libá píseň rozléhá se po nebi!
Andělů to svaté sbory Pána Boha velebí.
Je to píseň o radosti, jež je všemu stvoření:
Sláva Bohu na výsosti, síla, moc i spasení.

Pokoj, v lidech zalíbení, ráj se opět otvírá,
k lidskému zas pokolení Bůh své ruce prostírá.
Narodil se z čisté Panny v městě Davidově dnes
smírce dávno zvěstovaný, prorok Boží, Král a kněz.

Ej nuž pojďme, jemu služme, v něm svou radost mějme jen,
až nám v jasné nebes říši plný vzejde slávy den!

Věřím v tebe, Jezu, Synu Boží pravý,
jenž jsi přišel na svět z trůnu věčné slávy,
divem počat z Ducha, zrozen z čisté Panny,
abys dítky Evy uved v nebes brány.

Chudobu jsi snášel, mnohou strast a bídu,
cestou kříže kráčel za hřích svého lidu,
ukřižován, umřel, třetí den vstal z hrobu,
z nebe poslal Ducha v zaslíbenou dobu.

On se pro nás hříšné z Panny čisté zrodil,
přijde opět z nebe, aby všechny soudil.
Klaňme se mu vděčně v tomto svatém čase,

Čas radosti, veselosti, světu nastal nyní,
neb Bůh věčný, nekonečný narodil se z Panny.
V městečku Betlémě,
v jesličkách na slámě
𝄆 leží malé pacholátko na zimě. 𝄇

To jsme všichni lidé hříšní radostně čekali,
co andělé dnes vesele nám jsou zvěstovali.
A protož plesejme,
všichni se radujme, 𝄆 pacholátku, nemluvňátku zpívejme. 𝄇

Spasiteli, kvítku milý, Pane náš Ježíši,
z čisté Panny narozený, poklade nejdražší!
Králi náš, Pane náš,

Tak Bůh tento svět miloval,
že nám k spasení daroval
to, což měl nejmilejšího,
𝄆 chvalme lásku Nejvyššího. 𝄇

Syna jednorozeného
poslal k nám z trůnu věčného,
aby nám byl spasitelem,
𝄆 služby hříchu zprostitelem. 𝄇

Co k našemu vykoupení
bylo v Božím uložení
zavřeno hned od věčnosti,
𝄆 stalo se v času plnosti. 𝄇

Ó jak nás Bůh zamiloval,
že lidem k štěstí daroval
Syna jednorozeného!
𝄆 Ó věřme srdečně v něho! 𝄇

Radu, pomoc, potěšení,

Jdu klanět se ti k jeslím sám,
můj Pane, Dárce žití,
a nesu ti, cos daroval,
číms naplnil mé bytí:
své srdce, duši, tělo, krev,
svou mysl, sílu, ducha, zpěv,
vším ctím tě, děkuji ti.

Dřív, nežli jsem se narodil,
tys pro mne přišel dávno
a za svéhos mě prohlásil,
než mi co bylo známo.
Když já jsem ještě nedýchal,
už dávnos za mnou, Pane, stál
a myslils na mé blaho.

Když jsem byl spoután v temnosti,
tvé světlo zazářilo,
mně ubohému v hojnosti
mír, pokoj připravilo.