Ježíši, světlo života,
potěšení všeho světa,
na zemi nejsem nežli host,
uděl, ať jsem hříchů svých prost.

Mám před sebou prázdnou cestu
k tvému nebeskému městu.
Tam je má vlast zaslíbená,
krví tvojí vysloužená.

Tvé svaté bolestné rány
jsou mé duše jisté schrány,
v nichž by se skryla holubice
a nebála se vichřice.

Když mně smrtí tuhne srdce,
budiž slovo tvé má svíce.
A když nakloním své hlavy,
přej mi, Kriste, věčné slávy.

Tvůj kříž berla k putování,
tvůj kříž mé odpočívání.
Nechť tvé prostěradlo lněné
jest mé roucho smrtedlné.

Dej, ať před soudem obstojím,
odsouzení se nebojím.
Otevři mně nebes vrata,
když dokonám pouť života.