7/1 A odpusť nám naše viny - Podobenství o ztracené ovci

Verze pro tiskPDF verze
Původ materiálu: 
Eva a Zdar Šormovi
Pořadí v lekci: 
7
Biblický odkaz: 
Matouš 6,9–15
Biblický odkaz: 
Lukáš 11,2–4
Biblický odkaz: 
Lukáš 15,1–7
10,00Kč
Ježíš přijímal všechny, kteří za ním přicházeli. Byli to hříšníci, celníci i publikáni. Mnozí, kterým ležel na srdci. Zákon mu to vyčítali. Ježíš vyprávěl podobenství.
Byl pastýř a ten se staral o stádo ovcí. Jedna ovce se mu ztratila. Zanechal zbývající ovce a šel ztracenou ovci hledat. Hledal ji tak dlouho, dokud ji nenalezl. Když ovci našel, s radostí ji vzal na ramena a nesl ji domů. Sezval z radosti nad živou ovcí a jejím nalezením sousedy a uspořádal hostinu.
"Radujte se se mnou, protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila.”
Ž 130, 3-4
Budeš-li mít, Hospodine, na zřeteli nepravosti, kdo obstojí, Panovníku?
Ale u tebe je odpuštění; tak vzbuzuješ bázeň.
 
Naše vina je, že jako ovce rádi unikáme ze zorného pole Boží lásky.
 
Hledáme si pastvu na jiných pastvinách, které nás lákají svou zeleností.
 
Ovce bez pastýře a stáda je vydaná na pospas nebezpečí.
 
Pastýř vychází hledat ztracenou ovci. Bez výčitek bere ovci na svá ramena, drží ji snad, aby se mu ještě v poslední chvíli nevytrhla a neutekla jinam.
 
Ježíš o sobě říká, Já jsem Dobrý pastýř, který své ovce dobře zná a oni znají jeho.
 
Je na nás, abychom bezpečně tento hlas dovedli rozeznat mezi hlasy ostatních pastýřů.
 
V příběhu zazní několikrát slovo o radosti. Nebuďme ovcemi, které si tuto radost nechají zkazit vlastním sobectvím.