6/1 Chléb vezdejší dej nám dnes - Mana na poušti

Verze pro tiskPDF verze
Původ materiálu: 
Eva a Zdar Šormovi
Pořadí v lekci: 
6
Biblický odkaz: 
Matouš 6,9–15
Biblický odkaz: 
Lukáš 11,2–4
Biblický odkaz: 
Exodus 16
10,00Kč
"Kéž bychom byli zemřeli Hospodinovou rukouv egyptské zemi, když jsme sedávali nad hrnci masa, když jsme jídávali chléb do sytosti.'’ Tak volali Izraelci na poušti, protože jim bylo líto, že byli vyvedeni do pouště. Hospodin uslyšel jejich reptání a řekl: „Navečer se najíte masa a ráno se nasytíte chlebem, abyste poznali, že já jsem Hospodin, váš Bůh.” Ráno, když na izraelský tábor padla rosa, na zemi leželo cosi bílého. Izraelci vycházeli ze svých stanů a ptali se jeden druhého: „Man hú?- to je: Co je to?” Byl to chleba, který dostali od Hospodina. Nazvali jej manou. Izraelci se měli na toto každodenní sycení spolehnout. Mnozí nevěřili slibům Pána Boha, a tak si sbírali manu do zásoby, ale ta se jim do druhého dne zkazila. Jenom šestého dne mohli Izraelci sbírat dvojitou dávku, protože Hospodin oddělil sedmý den jako svátý. Tak Izraelci vycházeli každého rána a sbírali: „Ten, kdo nasbíral mnoho, neměl nadbytek, a kdo nasbíral málo, neměl nedostatek" Po celých čtyřicet let putování pouští se izraelský lid živil pokrmem od Pána Boha a mana byla pro ně jako medový koláč.
Ž 145,15-16
Oči všech s nadějí vzhlížejí k tobě a ty jim v pravý čas dáváš pokrm,
           otvíráš svou ruku a ve své přízni sytíš všechno, co žije.
 
Hospodin dobře ví, že ačkoli ujistil Izraelce o své ochraně, patří, ke každodenním starostem lidí obava o jejich zajištěnost. Starost o pokrm je i jeho starostí.
 
Mana je malá a dá práci při sbírání, také čas k tomuto sběru je vymezen, dokud slunce svými paprsky manu nerozpustí.
 
Hospodinovo sycení není bezstarostné nicnedělání, ale práce.
 
V té práci je celé izraelské společenství a dbá se na to, aby jeden neměl nadbytek a druhý nedostatek.
 
Sycení chlebem vezdejším není sobecké stolování, kde jediným stolujícím jsem já. Chléb vezdejší je záležitost celého světa.
 
Je důležité, na koho při starosti o každodenní chléb spoléháme, jestli na šikovnost svých rukou nebo chytrost svého mozku, nebo na to, že máme štěstí a žijeme tam, kde se hlady neumírá, nebo vposledu na toho, který dává našim životům smysl.
 
Potom se starost o chléb vezdejší promění v medový koláč.
 
Vyznávejme však, že z našeho přebytku a sbírání many do zásoby není nic a všechno se zkazí. Pro náš nadbytek a naše sobectví jsou na světě lidé, kteří hladoví.
 
---------------------------------------
Práce s předškolními dětmi:
 
6. píseň, poznámky a úloha pro předškolní věk:
Zazpívejte s dětmi píseň Posila na cestu (S 135). Zeptejte se dětí, od koho dostávají najíst. Kdyby neměly rodiče, věděly by, jak na to? Co dělají, když mají hlad a rodiče jim hned nemohou dát najíst? Podle příručky OTČE NÁŠ vyprávějte úlohu Chléb náš vezdejší dej nám dnes6/1. Zdůraz­něte, že manu Izraelci dostávali jako každodenní příděl na zítřek. Nakonec se můžete naučit nějakou písničku před jídlem (Čeho třeba, Za slovo tvé).
Osnova:
           I.  Putující lid má hlad, naříká a reptá
           II. Bůh dává manu ‑ každodenní chléb "na zítřek"
           III. Manu nelze hamounit
           IV. Many je pro každého akorát
Pomůcky: Nechte děti vymalovat obrázky podle předlohy a sestavte z nich leporelo.



 

Odkaz na katechetickou přípravu: 
Chléb náš vezdejší dej nám dnes