Děti, psi a jedna maminka

Téma

Ježíš pomáhá (každému, kdo o to stojí).

Cíl

• Děti uslyší, že Ježíš je tu pro všechny.
• Je třeba se naučit Ježíšovi věřit.
• Občas ani s Pánem Bohem není všechno hned.

---

Pro učitele

Biblický text: Mk 7,24-30; srov. Mt 15,21-28, Za 8,20-23

Výkladové poznámky

Ježíš trochu ilustruje svoji předchozí myšlenku (Mk 7,15n), že vnější věci člověka nemohou znesvětit, a jde na území pohanů.

Zase zkouší být jen se svými učedníky, chvilku se věnovat jen jim. Což se ovšem nepodaří.

Příběh je ojedinělý tím, že Ježíš uzdraví pohana. I když primárně jeho působení platilo Izraeli, je ochoten zbožnostní hranice překročit.

Syrofeničanka je Řekyně, nežidovka.

Ono váhání, prodlužování může být takovým upozorněním čtenářům, aby si všimli, že se tu děje něco trochu mimořádného.

Marek hodně výrazně ženu zařadí do škatulek. (Oproti Matoušovi ovšem není zdaleka tak detailní. Matouš odmítání hodně prodlužuje. Marek také nemá ono pochválení ženiny víry, zůstane u faktu, že Ježíš pomáhá i pohanům.) Označení za psy není pro pohany neobvyklé.

Logikou příběhu jsme to my, kdo původně „nebyl první na řadě“. Ale dostalo se na nás! Neměli by se z nás ve víře (ani jinde) stávat vlčáci, co odhánějí ratlíky. Nad nikým se ve víře (ani v jiném) nepovyšovat.

Jde o uzdravení na dálku. (Na dálku může Pán Bůh uzdravovat i dnes. A dělá to.)

Uzdravení mají ukázat, jaké je to v Božím království — bez bolesti a trápení. Boží království mají zakusit i tzv. pohané. I jich se týká.

Démon (ČEP: zlý duch, Kraličtí: ďábelství), nemoc, něco, co chce člověku ublížit, zničit ho, čím je posedlý.

Uslyšet o Ježíšovi: Buď nás to může nechat lhostejné, nemusí nás to zajímat, anebo i u něj můžeme hledat pomoc (orientaci), „něco“.

Ježíš nezklame v něj vloženou důvěru.

Úskalí

U Marka nezazní sice explicitní odmítnutí, ale i tady nám může být hodně nepříjemné, že „náš milý, hodný Ježíš“ přirovnává nemocné dítě ke psu.

Příběh je z doby, kdy psi ještě nejedli granule, ale zbytky. Drobky, kousky chleba, do kterých si stolovníci utřeli masné prsty. Jedlo se rukama. Placky chleba fungovaly i jako ručník.

Na rozdíl od nás žena přirovnání neodmítne, ale přijme. Možná ví (slyšela), že Ježíšovi, když láme chleba, zbude většinou ještě několik košů (Mk 6,43).

Děti by si spíš než hodné domácí pejsky měly představovat psy zdivočelé, v houfech se potulující kolem vsí.

Odkazy

Odkazy na starší přípravky a další pracovní materiály najdete pod textem úlohy, pod nadpisem Kam dále.

---

Pro děti

Předškoláci

Přineste si na nedělku větší koláč, všem ho ukažte, klidně i vychvalte, a pak ho dejte jen jednomu dítěti (třeba někomu příbuznému, či dokonce vlastnímu dítěti) nebo jen menší skupince dětí.

Je to spravedlivé?

Neee.

A proč ne, vždyť to je můj kamarád (dítě, synovec, oblíbenec)… Nebo by ten koláč stačil pro všechny?

Ano, stačil…

Tak si pamatujte, že Pán Bůh je tu pro všechny. Pro všechny! Občas si někdo myslí, myslel, že tomu tak není, ale je.

Najděte si na internetu obrázky křesťanů z různých zemí (různých ras, různě oblečených atd.). Ideálně, abyste o nich třeba něco věděli. A také zkuste najít někoho, kdo byl pro svoji víru třeba ve své zemi ve vězení (např. zde), Na druhou stranu obrázku udělejte kříž.

Odkud si myslíš, že ti lidé pocházejí?

Vypadají bohatí nebo chudí?

Který člověk by mohl pocházet třeba z Japonska?

Který člověk, si myslíte, že je nejmladší?

Který z těchto lidí žije v poušti v Africe?

Kdo vypadá, že je nejbohatší?

Nyní těžší otázka: Který z těchto lidí vypadá jako věřící v Ježíše? Dá se to poznat?

Možná si děti budou myslet, že křesťané jsou jen „bílí“.

Teď můžeme třeba o těch lidech něco říci. To, jestli je někdo věřící rozhodně nelze zjistit podle barvy kůže nebo podle toho, odkud dotyčný pochází.

Ježíš jednou potkal ženu, která byla z jiné země než on a nechodila do jeruzalémského chrámu na bohoslužby jako on. Ta žena měla hodně nemocné dítě. Slyšela o Ježíšovi. A přišla ho poprosit o pomoc. I Ježíš byl překvapený tím, že mu věří, že si od něj chce nechat pomoci. A její dceru uzdravil.

Také můžeme věřit, že nám pomůže.

Mladší školní děti

Pantomimicky předvádějte: schovat, dům, cizinec, úpěnlivě prosit, pes, stůl, dítě, drobek, uzdravený, postel. Cíl: zažití termínů. Pomůcky: Kartičky s „rolemi“.

Připravte si obrázky z různých zemí. Dětí mají hádat, o kterou zemi se jedná (např. pyramidy — Egypt, Eiffelova věž — Francie atd.). Cíl: žena nebyla z Izraele, byla to snad Řekyně. Pomůcky: Obrázky z různých zemí.

Nyní můžete využít motiv s koláčem, popsaný v oddíle pro předškoláky. A klidně i obrázky lidí z různých zemí (viz tamtéž). A pak příběh podle verze d) z oddílu pro starší školní děti, případně přečtěte rovnou z Bible.

Dítě sedí na židli se zavázanýma očima. Stává se pejskem, který si chrání svou zásobu kostí na horší časy. V ruce má ručník—ocas. Pod židlí je talíř s klacíky či jinými předměty — představují kosti. Jiné dítě se pokouší kosti pejskovi ukrást. Pokud je zasaženo ocasem, končí. Kosti se vrací. Zkouší to jiné. Podaří­-li se, řekne: Pejsku, kosti jsou pryč. Cíl: židé v Ježíšově době nazývali jinověrce psy. Rozhovor: Co tím mysleli? Pomůcky: „Kosti“.

Někdo se schová, ostatní jej hledají. Cíl: Ježíš se chtěl schovat, žena ho našla.

Na zemi jsou obrázky domů, různě barevných. Děti si musejí zapamatovat umístění domů. Jedno dítě jde ven, představuje ženu z příběhu. Pod jeden dům schováme obrázek Ježíše a tento dům zároveň posuneme nebo vyměníme. Dítě se vrátí a mělo by na co nejméně pokusů Ježíše najít. Cíl: Ježíš se chtěl schovat, žena ho našla. Pomůcky: Obrázky domů a postavička Ježíše z papíru.

Namalujte velký dům na balící papír, děti nechte domalovávat Ježíše a jeho učedníky do oken. Pohled dovnitř. Cíl: Ježíš se chtěl schovat, žena ho našla. Pomůcky: Obrázek domu na velkém papíru, barevné tužky, fixy, tempery.

Starší školní děti

Přečtěte si jednotlivé verze a pak hádejte, která z nich se asi nejvíce podobá té z Bible. Čím se od sebe liší? Která je pravděpodobná? Která je vám sympatická? Nebo se můžete zastavit nad každou z ní a mluvit o jednotlivých prvcích vyprávění.

Verze a

K Ježíšovi přišla jednou jedna paní, byla to cizinka. Ahoj Ježíši, já v Boha sice nevěřím, tedy ne v toho, co ty, občas si nechám vyložit karty, zapálím svíčku, něco nad námi snad je, ale jinak v Boha fakt moc nevěřím… Ale prosím tě, mám doma nemocnou dceru. Je nemocná už moc let, z ničeho nic má takový záchvat, začne sebou házet o zem a už několikrát si dost ublížila… pak má den, kdy se směje, něco si šije a tak… jinak většinou sedí a kouká do zdi… je to hrozný dívat se jak trpí. Nemohl bys ji uzdravit?

A Ježíš ji na to řekl: Jasně, jdi domu, tvoje dcera je odteďka v pořádku.

A ona na to řekla: Hm, tak jo. A šla domů. A když přišla domů, tak její dcera byla opravdu zdravá.

Verze b

K Ježíšovi přišla jednou jedna paní, byla to cizinka. Ahoj Ježíši, já v Boha sice nevěřím, tedy ne v toho, co ty, občas si nechám vyložit karty, zapálím svíčku, něco nad námi snad je, ale jinak v Boha fakt moc nevěřím… Ale prosím tě, mám doma nemocnou dceru. Je nemocná už moc let, z ničeho nic má takový záchvat, začne sebou házet o zem a už několikrát si dost ublížila… pak má den, kdy se směje, něco si šije a tak… jinak většinou sedí a kouká do zdi… je to hrozný dívat se jak trpí. Nemohl bys ji uzdravit?

A Ježíš ji na to řekl: Jenže, když nevěříš v Boha, tak to nepůjde, nazdar… A jeho učedníci ji vyhodili ze dveří.

Verze c

K Ježíšovi přišla jednou jedna paní, byla to cizinka. Ahoj Ježíši, já v Boha sice nevěřím, tedy ne v toho, co ty, občas si nechám vyložit karty, zapálím svíčku, něco nad námi snad je, ale jinak v Boha fakt moc nevěřím… Ale prosím tě, mám doma nemocnou dceru. Je nemocná už moc let, z ničeho nic má takový záchvat, začne sebou házet o zem a už několikrát si dost ublížila… pak má den, kdy se směje, něco si šije a tak… jinak většinou sedí a kouká do zdi… je to hrozný dívat se jak trpí. Nemohl bys ji uzdravit?

A Ježíš jí na to řekl: Jasně, jdi domu, tvoje dcera je odteďka v pořádku.

A ona na to řekla: Hm, tak jo. A šla domů. A když přišla domů, tak její dcera měla zrovna velký záchvat. Matka ji objala a pro sebe si říkala: Tak to je buď tím, že ani tenhle Ježíš nám nemůže pomoci, nebo to je třeba tím, že nevěřím v Boha, nebo to přijde až časem, ale říkal, že až dojdu domu, tak už budeš v pořádku… ach jo.

Verze d

K Ježíšovi přišla jednou jedna paní, byla to cizinka. Ahoj Ježíši, já v Boha sice nevěřím, tedy ne v toho, co ty, občas si nechám vyložit karty, zapálím svíčku, něco nad námi snad je, ale jinak v Boha fakt moc nevěřím… Ale prosím tě, mám doma nemocnou dceru. Je nemocná už moc let, z ničeho nic má takový záchvat, začne sebou házet o zem a už několikrát si dost ublížila… pak má den, kdy se směje, něco si šije a tak… jinak většinou sedí a kouká do zdi… je to hrozný dívat se jak trpí. Nemohl bys ji uzdravit?

A Ježíš jí na to řekl, víš, jak my židé vám pohanům říkáme?

Vím. Psi.

A já mám kousek toho, co rozdávám, sebrat svým vlastním a dát ho tobě? To je jako kdybych sebral chleba dětem a hodil ho psům…

Všem je trapně.

Jenže pane, říká zas ta žena, do čeho si utřeš masné prsty od kuřete, do chleba, to pak hodíš hospodářovým psům. Tak to děláváte i vy. I psi mají právo něco dostat.

Máš pravdu… Jdi domu, tvoje dcera je odteďka v pořádku.

A ona na to řekla: Hm, tak jo. A šla domů. A když přišla domů, tak její dcera byla fakt zdravá.

Nyní si přečtěte příběh z Bible.

Přesah

Lze využít mapu Izraele a figurky, klidně obyčejné do Člověče nezlob se, a pomocí nich inscenovat.

Můžete si promluvit o tom, co to je rasismus, co jsou to předsudky. Byl někdo z vás nemocný? Jaké to je? Kdo je pro vás „nikdo“, kým trochu pohrdáte, s kým se nechcete potkat, mít nic společného.

Občas o něco Pána Boha (Ježíše) prosíme a máme pocit, že nic. Je potřeba to nevzdat. A také si zachovat otevřenost, že má pro nás třeba něco lepšího.

Kvíz (za správnou odpověď obdrží děti kousek chleba, třeba namazaný nutelou): Kam šel Ježíš s učedníky? Proč? Kdo je vyrušil? Co ta žena chtěla? Odkud ta žena byla? Co se nemá házet psům? Čím se psi živí? Co nalezla žena doma?

---

Liturgie

Jedno jsme v Duchu svatém (SV 119)

Biblický text k zapamatování

A kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven. (J 6,37 b)

Rituál

Recitace upraveného textu z 1 K 15,1nn: „Evangelium, které jsme přijali, je základem, na němž stojíme. Skrze ně docházíme spásy — vždyť jsme přece neuvěřili nadarmo.“

Zpěv písně Před tebou, Pane, temno ztrácí sílu svou (SV 456).

Přijímání nebo rozšiřování kruhu: učitel k sobě postupně zve jednotlivé děti, s každým z nich se přivítá, nebo zazpívá jednu sloku nějaké písně (třeba SV 539), drží se s dítětem za ruku, a tak na sebe „nabalují“ další a další.

Okénko do bohoslužeb

Marku, je to „to o Ježíšovi a Pánu Bohu“ pro všechny…? Co myslíte vy? V nedělce si o tom budete dnes vyprávět.

Jaké národy znáte?

Co jedí psi a co jíte vy? Do čeho se utírají ruce? Tak se mimo jiné v nedělce dozvíte, že v době Pána Ježíše to bylo trochu jinak.

Modlitba

Pane Bože, děkujeme za to, že přijímáš všechny. Děkujeme za to, že tu teď můžeme být a povídat si o tobě. Prosíme, pomoz nám, ať nikým nepohrdáme. Prosíme, pomoz nám, chceme ti věřit. Prosíme za lidi, kteří jsou pro víru v tebe ve vězení, a také za všechny, kterými někdo pohrdá pro to, jací jsou nebo jakou mají barvu kůže. V tichu ti každý za sebe říkáme své prosby…