Neposlušná malželka
Autor
Otištěno z časopisu Bratrstvo 1/2009
Est 1, 10-19
Scéna je rozehrána – opilý panovník se dožadoval příchodu manželky, aby se s ní pochlubil a ona odmítla. Důvod by pro to jistě měla, ale ten v tuto chvíli nikoho nezajímá. Na pořadu jednání jsou následky, ne příčiny tohoto skutku.
„Jak může vládnout 127 krajinám někdo, kdo si nedokáže udělat pořádek ve své vlastní domácnosti?!“ Tak nějak se to honí v hlavě opilým hostům a i když je král taktéž opilý, tak tento myšlenkový krok je mu docela jasný. Kdykoliv jindy by mohl nad zamítavou odpovědí své ženy máchnout rukou a pomyslet si: „Jo, ženský!“ a v klidu pokračovat v pití. Ale teď? Před zraky všech účastníků této velkolepé hostiny? A navíc už týden popíjí a víno je posměvač, opojný nápoj je křikloun. Ne taková do nebe volající drzost nesmí zůstat bez trestu!
Král se obrací na rádce, nechce soudit sám, aby snad nevypadalo jeho rozhodnutí jako svévole. A sedm perských a médských velmožů teď dumá. Ať si v hlavě převracejí paragrafy jakkoliv, těžko tam najdou zákon řešící jak se zachovat ke královně, když se odmítne nahatá ukazovat královým dvořanům. To ovšem není na překážku, aby se takový zákon vymyslel. A jak už tak zákonodárci někdy vymýšlejí zákony, tak i tento je (když slyšíme to, co bychom mohli nazvat „důvodová zpráva“) zcela odtržený od reálného života. Cožpak by jedna neposlušnost, navíc v této konkrétní podobě, opravdu mohla rozvrátit perskou říši? Stojí snad celá říše na tak chatrných základech, že když se jednou králova manželka vzepře opileckému blábolení svého manžela, tak se všech těch 127 krajin odtrhne od krále sídlícího v Šúšanu? A i kdyby se všechny manželky vzepřely opileckému blábolení svých mužů, tak se těch 127 krajin obrátí v prach a popel?
Celá ta rádoby právnická diskuse mezi opilým králem a opilými rádci není soudní proces. Je to maškaráda, ve které nikomu nejde o právo a spravedlnost, ale králi jde o to pomstít se manželce za ponížení, kterého se mu její neposlušností dostalo a šlechticům jde o to, aby se králův hněv z nějakého důvodu neotočil proti nim samotným. Tento hněv je potřeba urychleně svést na nějakého příslovečného obětního beránka a nepřítomná Vašti je ideální hromosvod pro blesky královského hněvu. Už nikdy se nesmí před králem ukázat! To tak! To by ještě scházelo – a pokradmu si myslí asi tolik, že kdyby se třeba za pár dní ukázala a králi došlo, že byl opilý a že je to hezká ženská a že jí má vlastně rád, mohl by jí odpustit a hněv znovunastolené Vašti by dopadl na hlavy oněch sedmi médských a perských velmožů, kteří ji teď odsuzují. A to se nebude riskovat. Král chce ženskou. Hezkou ženskou a poslušnou ženskou – ať si tedy najde nějakou jinou. A když mu jí dohodí některý z těch sedmi vykutálených pijanů, tak to nebude na škodu, protože jim bude alespoň něčím zavázána.