Berojský žid - náš vzor

Otištěno z časopisu Bratrstvo 7/2011

  

Pavel v Beroji nejspíš začal stejně, jako kdekoliv jinde – v synagoze vyprávěl o Ježíši jako naplnění starozákonních proroctví. A židé v Beroji to vzali vážně a každý den zkoumali v Písmu, jestli to tak je. Některá proroctví známe dobře – Izajáš (7,14) o narození "Boha s námi", Zacharijáš (9,9) o králi na oslátku (naplnilo se o Květné neděli)... Pojďme se podívat, co dalšího jim tak nejspíš mohl Pavel říkat.

Určitě začal Velikonocemi. Pro židy je to největší svátek a všichni věděli, že při nich je zabíjen beránek bez vady (Ex 12,3-6). Tady Pavel vyprávěl o Ježíši, dokonalém "beránku Božím, který snímá hříchy světa" (J 1,29; 1K 5,7). Mnoho velikonočních motivů najdeme v 22. žalmu: "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?" (Ž 22,2) říká Ježíš na kříži (Mt 27,46). Prorokované posměšky okolostojících (Ž 22,7-9) se doslovně naplňují (L 23,35; Mt 27,39; Mt 27,43), podobně jako žízeň a probodení rukou i nohou (Ž 22,16-17 -> J 19,28). "Dělí se o mé roucho, losují o můj oděv" (Ž 22,19) naplnili vojáci pod křížem (Mt 27,35). V jiném žalmu čteme o žluči i octu (Ž 69,22 -> Mt 27,34), ale nekončí to bezútěšně. Žalmista říká: "...o tvém jménu budu vyprávět svým bratřím, ve shromáždění tě budu chválit" (Ž 22,23) a Ježíš se s přáteli skutečně sešel a čteme i o té Boží oslavě ve společenství (Lk 24,30).

Známá je 53. kapitola Izajáše. "Byl mu dán hrob se svévolníky, s boháčem smrt našel" (Iz 53,9) – Ježíš byl ukřižován spolu se zločinci (Mt 27,38), pohřben byl však do hrobky bohatého muže (Mt 27,57-60). Prorok Zacharijáš mluvil o prodeji za 30 stříbrných (Za 11,12 -> Mt 26,14-15), i o jejich pohození (Za 11,13 -> Mt 27,3-6). O vzkříšení z mrtvých mluvil Bůh skrze Davida: "Bůh nezanechá Jeho duši v hrobě, aniž dopustí svatému Svému vidět porušení." (Ž 16,10).Již za Ježíšova pozemského života se ale naplňovala mnohá místa z Písma. Prorokované odcizení s rodinou a smrt pro horlivost pro Boha (Ž 69,9-10) trefně popisuje Kristovy pocity ve vztahu ke své vlastní rodině (J 7,3-5; Mt 12,47-49) a verš o horlivosti je přímo citován u J 2,17.

Takovéto texty si tedy berojští četli a přemýšleli, jestli se skutečně na Ježíši naplnilo proroctví, které Bůh řekl Mojžíšovi: "Povolám vám proroka jako jsi ty!" (Dt 18,18), které cituje ve svém kázání apoštol Petr (Sk 3,22-23).

Zůstal nám "berojský odkaz" – nenechat za sebe Bibli vykládat druhé. Poslechnout si jejich výklad, ale pak sám zkoumat, je-li tomu tak, jak farář káže, teolog píše či spolu-mládežník vykládá. Jestli se totiž tahle všechna proroctví naplnila, tak můžeme čekat naplnění i dalších. Známe ta o znameních posledních časů, všechny ty hladomory, války, zemětřesní, kázání evangelia všem národům... Je tu ale třeba i proroctví o tom, že lidé budou cestovat z místa na místo, hledat pravdu, ale zbytečně (Am 8,11-12) či proroctví říkající, že přes tyto zmatky se poznání rozmnoží (Da 12,4). Nu a pak jsou tu ta, která říkají, že Ježíš znovu přijde ne již jako pokorné a milé dítě v jeslích, ale jako mocný Král králů a Pán pánů, kterým je. (J 14,3, Lk 21,27). Jestli se tohle má každou chvíli naplnit, tak by to na náš život mělo mít nějaký vliv.

Amen