3/2 Posvěť se jméno tvé - Vzkříšení Lazara

Verze pro tiskPDF verze
Původ materiálu: 
Eva a Zdar Šormovi
Pořadí v lekci: 
3
Biblický odkaz: 
Matouš 6:9-15
Biblický odkaz: 
Lukáš 11:2-4
Biblický odkaz: 
Jan 11:1-4
10,00Kč
Bratr Marie a Marty byl nemocen. Ježíš byl vzdálen, a proto mu sestry vzkázaly, aby přišel. Ježíš však řekl: „Ta nemoc není k smrti, ale k slávě Boží, aby Syn Boží byl skrze ni oslaven." Ježíš ještě zůstal na svém místě, i když Lazara a jeho sestry miloval. Teprve po dvou dnech se vydal na cestu do Judska. Učedníci jej od tohoto úmyslu zrazovali. Ježíš počal mluvit v podobenstvích o tmě a světlu, o spánku a smrti, učedníci tomu neporozuměli. Mluvil o  Lazarově smrti
jako spánku, z kterého Ježíš volá zpět k životu. Učedníkům však toto zůstalo zakryto. Také Marta, která vyšla Ježíšovi vstříc, mluvila o vzkříšení, až se naplní čas k poslednímu soudu. Ale Ježíš jí řekl: Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. "Marta po těch slovech vyznala: "Ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět." Marta odešla, aby oznámila Marii, že se blíží Ježíš. I Marie jde vstříc Ježíšovi s výčitkou: „Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel." Ježíš není touto výtkou uražen, naopak slzy lítosti mu vstoupí do očí. I ostatní se diví, proč zrovna toho, kterého tolik Ježíš miloval, nechal umřít? Ježíš přišel k hrobu, nechal si odvalit kámen a tentokrát nevstoupil do hrobu, ale volá jménem živého Pána Boha: Lazare, pojď ven!" Zemřelý vyšel z hrobu ven a ještě měl ruce a nohy svázané a tvář zahalenou. Ježíš poručil, aby mu ruce i nohy rozvázali.
           Iz 6,3
           Svatý, svátý, svátý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy.
  
Ježíš není jenom ten, který by přihlížel a bylo mu jedno, co je s lidmi. Umí také cítit bolest, jako ji prožíváme i my.r
 
Jako učedníci chodíme s Pánem a přitom nechápeme, že Ježíš je s námi i tam, kam žádný jiný nemůže vstoupit.
 
Tak jako Marta možná věříme ve vzkříšení, ale co s ním teď, když jsme ztratili někoho blízkého.
 
Ježíš volá Lazara jménem. Také nás jednou Ježíš zavolá jménem z hrobu ven do života.
 
Co je však důležité, je to, že každého již teď volá z našich hrobů nelásky, vlastního sobectví, malověry a všelijakých vášní.
 
Volá nás ven do světla. Skutečnost toho, že znovu povstáváme, nám dává naději a sílu do našich životů.
 
Za opětné vstávání ze svého umírání vděčíme Pánu Bohu, který v Ježíši Kristu oslavil a posvětil svoje jméno.